„Hony, tady do tý cesty nepolezeš!“ „Nééé, však v pohodě. Já se tam jenom podívám…“ Následuje několik neúspěšných nástupů, až na poněkolikáté konečně: „No do háje… Tak teď, jsem u erárky, ale uff, je to tu nějaký tuhý. Mně ty sokoly prostě nějak nejdou…“ Dalších pár metrů lezení: „Uff, sakra, uff…“ Za pěknou chvíli vzdychání, těžkého oddechování a občasného nadávání vidím, jak se Hony klepe pár metrů pod kruhem. Nevypadá, že by na tom byl zrovna dobře, ovšem neznalá této proslulé cesty sama sebe uklidňuju, že už udělá jen pár kroků a cvakne kruh. Dívám se teda, jak dělá mohutný nátah, po kterém zřejmě očekává madlo… „NÉÉÉÉÉ!!! Bleško du!“
Je krásně a celej národ jede na lano. Je jasné, že bouldr bude liduprázdný, přesně pro mě. Na Petráči jsem ještě nebyl, naberu nováčky a v rámci jejich horoškolní praxe jedeme nacvičit nějakou tu estetiku lezení na šutérky pod hradem.
Tak nám zima i tady ve Skotsku skončila, no že by za něco stála, to se říci nedá, ale lepší něco než nic, no a tak jsem se rozhodl napsat takový krátký report o zimní lezecké sezóně tady v Highlands.
Nedílnou součástí konzumace alkoholických nápojů je vznik kocoviny. V češtině slovo kocovina znamenalo původně výtržnost a to ve spojení s výtržnostmi proti hetmanovi Kotzovi v roce 1848, později se spojuje s německým Kater, označujícím kocoura i stav po alkoholickém opojení.
Jurův výlet s kamerou na Srbsko. Pod nátlakem jsem jim to střihnul, jistě budou spokojeni :-) Vlak na dobříš jsem do podkladu nesehnal, bohužel pro Punka a další příznivce ;-) Technická - HD to sem vložit neumim - rychlospojenci si to můžete přepnout.
Po loňském úspěšném zájezdu do druhých Tater na chatu Brnčálu se letos akce opakovala přibližně ve stejném termínu jako loni, tedy na začátku března. Letos to bohužel bylo v menším počtu, a to v 7 statečných. Nicméně již na nádraží v Praze, kam se s námi přišel rozloučit Lesko, se k nám přidal Jakub Brož (Gumídek), který znal Šimiho. Později přistoupil ještě jeho spolulezec Lukáš, takže celková sestava činila devět lidí.
