VŠAK Chemie

Pátý a šestý díl kavkazského seriálu - rest, plážová olympiáda a skalní města.

Rest a plážová olympiáda

Když jsme se konečně všichni sešli v Mestii, bylo potřeba dosušit cajky, zregenerovat se a vymyslet co dál. Naštěstí paňmáma má velkou zahradu, hospoda je blízko a každej se ráno probudil jak přejetej buldozerem, takže žádná hoňka se nekonala.

Po chvíli už naše krutorychlý rozhodování nevydržela mimooddílová sekce HorTom a Honza se Šárkou, kteří se rozhodli pronajmout si auto a vydali se prozkoumávat skalní města a památky na jihu Gruzie. Asi dobrej nápad…

1A

2A

2B

3A

U zbytku expedice zavládla laxní demokracie a někoho napadlo vydat se k moři. V tomhle případě radši preferuju slabší formu diktátorství, protože kolektivní odpovědnost taky může vést k tomu, že se ocitnete kdekoli u moře a nikdo neví co dál ;-) A jak pravil, tak taky udělal.



Řidič sice neuměl anglicky, ale stejně chápal, že náš povel „prostě někam k moři“ asi není úplně promyšlenej… Ale tak prachy za to dostal slušný, tak proč by to řešil.

Co dělat když se ocitnete na špinavý opuštěný pláži, která vás po hodině přestane bavit? Je dobrý mít s sebou Leska, kterej když chytne náladu, vymyslí plážovou olympiádu. Je nutno říci, že je to docela vynalézavej kluk. Disciplíny jako hod čímsi plastovým asi-víčko-od-kelímku a valení pneumatiky po pláži skvěle navodili tu správnou atmosféru na večerní romantiku u flašky vodky.

Druhý den jsme posbírali cajky a přesunuli se blíž k městu (Zugdidi), dokoupili zásoby alkoholu a čekali na vlak do Tbilisi. Čekání bylo dlouhý, chlastu dostatek a polovina skupiny dojela na to, že neumí hrát Macháčka…

Ve vlaku jsme zabrali první volný „kupé“ a hráli dál Macháčka. Předpoklad, že vlak pojede stejně prázdnej a že je úplně jedno kde sedíme, nebyl správnej. Po 4 zastávkách vlaku, kdy jsme cestující posílali na nejbližší volný místa vzniknul strašnej chaos. Nepřítomnej pohled a flaška vodky v ruce přesvědčili průvodčí, že se jí nepodaří nás vyhodit z vlaku a že to bude muset řešit jinak… Chudák holka…

Ještě ve vlaku LeoN domluvil pro celou skupinu ubytko u Raula. Raul byl svobodomyslnej Ázerbajdžánec bydlící v centru Tbilisi, kde choval asi 20 koček a pravidelně pořádal na můj vkus docela ostrý večírky, ale to už je na další díl seriálu ;-).

4A

5A

6A

 
Skalní města

Psal a fotil Tom Horský
 
Rychlý autovýlet po památkách jižní Gruzie. O den dřív než ostatní jsme vyrazili do Zugdidi, odtud vlakem do Tbilisi. Pak už jsme se jenom tři dny vozili přes travnaté kopce Malého Kavkazu, od klášteru ke kostelu.

Jediné větší dobrodružství jsme zažili, když jsme vylezli na jednom hradu na hradby a báli se to slízt dolů.