VŠAK Chemie

Zdá se to jako včera a přitom je to přesně rok, co se naši dva buzeranti za jednoho horkého dne poprvé potkali v Divoké šárce, kde se na rozpálené skále snažili všemožně rozhýbat svá upocená těla, než jim po dvou cestách došlo, že je to fakt blbost a šli si lehnout do potoka. Takových blbostí spolu tyhle dvě buzínky dělali dost na to, aby se tomu už tak hloupě nedivili. Ale oni ne. Zas a znovu se diví, jak je mohla napadnout taková bejkárna.

Dlouho vymýšleli, jaké místo by bylo pro oslavu výročí nejlepší, až se jim v hlavičkách zrodil  skvělý nápad. Bivak v cestě Serpentine za 6+ v jižní stěně Dachsteinu je dokonalé místo. Helmutovi se občas podaří vylézt 6+ na sportovkách a Pinokio na třetí pokus konečně vylez Mikulášskou v Srbsku, takže není pochyb o tom, že forma je a že je třeba toho využít. Zaslepení romantickou vidinou zabalili do batůžku svíčky, trochu pití na zahřátí, jeden spacák, žďárák, náhradní trenky a vyrazili.

Jako staří mazáci zdolávají pomocí dřevěných holí zrádný přístupový firn a už se klepou na nástupu. Hlášené hezké počasí, ještě asi nedorazilo a místo opalování v jižní stěně se buzny zahřívají jen svými teplými těly. Když se čas od času rozestoupí mrak je vidět, pocukrovanou  a propocenou stěnu. Takhle si ani jeden jižní stěnu nepředstavoval. Ale čert to vem. S trochu nadávání  na zmrzlé prsty  a promočenou skálu  buzny ve velkým stylu přebouchávají první dvě délky za 5+ a  4+ a zmlsaní úspěchem už se vidí, jak si hoví v jeskyňce, od které je dělí  jen dvanáct mnohem těžších délek. Už ve čtvrté délce buznám zamrzá již tak dost zmrzlý úsměv. Tlusté buzně se už nechce lézt rukama a nohama, skála je tvrdá, ostrá, studená, mokrá.., a tak se rozhodne lítat. Bohužel je moc těžká a místo nahoru to celkem rychle zamíří dolů a jen těsně míjí překvapenou vyzáblou buznu a už se houpe v průvanu 5 metrů pod štandem. Vyzáblá buzna pořád nemůže uvěřit tomu, co se stalo a urputně si líže neposlušnou levou ruku, která držela lano nad jistítkem a je celá spálená a na pár místech kůže zbavená. Chvíli trvá než se buzny na skále posbírají  a najdou pevnou půdu pod nohama. Vyzáblá buzna ještě nechává další kousky kůže a kaluže krve v promočené spáře a pak se svěšenou hlavou obě buzny opouští stěnu.

Vyvalí se na travnatém svahu s krásným výhledem na stěnu a jako už asi po stý kroutí hlavou a diví se, co to bylo zase za telecí nápad. Druhý den se jdou učit lézt do místní lezecké školky. Helmut má naraženou patu a Pinokio je přesvědčen o tom, že má zlomený malíček. Rentgen je ale očividně rozbitý a jeho diagnózu nepotvrzuje, takže mu nezbývá než dál simulovat a lízat si rány. V tom už začínají  být naše buzničky opravdu dobré.

IMG_3984

IMG_3988

IMG_3996

IMG_3999

IMG_4033

IMG_4008

IMG_4032