„Hony, tady do tý cesty nepolezeš!“ „Nééé, však v pohodě. Já se tam jenom podívám…“ Následuje několik neúspěšných nástupů, až na poněkolikáté konečně: „No do háje… Tak teď, jsem u erárky, ale uff, je to tu nějaký tuhý. Mně ty sokoly prostě nějak nejdou…“ Dalších pár metrů lezení: „Uff, sakra, uff…“ Za pěknou chvíli vzdychání, těžkého oddechování a občasného nadávání vidím, jak se Hony klepe pár metrů pod kruhem. Nevypadá, že by na tom byl zrovna dobře, ovšem neznalá této proslulé cesty sama sebe uklidňuju, že už udělá jen pár kroků a cvakne kruh. Dívám se teda, jak dělá mohutný nátah, po kterém zřejmě očekává madlo… „NÉÉÉÉÉ!!! Bleško du!“
Je krásně a celej národ jede na lano. Je jasné, že bouldr bude liduprázdný, přesně pro mě. Na Petráči jsem ještě nebyl, naberu nováčky a v rámci jejich horoškolní praxe jedeme nacvičit nějakou tu estetiku lezení na šutérky pod hradem.
Jurův výlet s kamerou na Srbsko. Pod nátlakem jsem jim to střihnul, jistě budou spokojeni :-) Vlak na dobříš jsem do podkladu nesehnal, bohužel pro Punka a další příznivce ;-) Technická - HD to sem vložit neumim - rychlospojenci si to můžete přepnout.
Ne, rozhodně nebudu tvrdit, že níže popisovaná rakouská oblast u Villachu je srovnatelná s oblastmi okolo Arca. Na to je moc malá a rozhodně ne tak věhlasná. K tomu srovnání mne přiměla skutečnost, že se také jedná o pěkné skály na dohled od krásného koupacího rekreačního jezera. Prostě dobré místo pro rodinnou dovolenou a nebo pokud jste ve fázi, kdy roštěnku teprve přesvědčujete, že ještě lepší orgasmus zažije ve skalní stěně a kdy se po vás žádá „normální dovolená“.
Když chce člověk okusit kvalitní žulu, nezbývá mu než vyjet do Bergellu, či daleko za severní kruh. Nechť je tohle krátké povídání případným průvodcem pro vaší cestu nahoru na sever.